Kromě zajištění chemického složení a mechanických vlastností se provádějí hydrostatické zkoušky jeden po druhém a provádějí se zkoušky rozšířeným a zploštěním. Kromě toho existují určité požadavky na mikrostrukturu, velikost zrna a oduhličenou vrstvu hotové ocelové trubky.

Zkouška tahem:

1. U ocelového materiálu výrobků by měl výrobce provést zkoušku tahem. U elektricky svařovaných trubek, v závislosti na volbě výrobce, může být zkouška tahem provedena na ocelovém plechu, který byl použit k výrobě trubek, nebo přímo na ocelové trubce. Zkouška provedená na výrobku může být také použita jako zkouška výrobku.

2. Zkušební trubice se vybírají náhodně. Pokud je vyžadováno více zkoušek, metoda odběru vzorků musí zajistit, aby odebrané vzorky reprezentovaly začátek a konec cyklu tepelného zpracování (pokud je to relevantní) a oba konce trubice. Pokud je vyžadováno více zkoušek, vzorek se odebere z různých trubic, s výjimkou vzorku zesílené trubice, který lze odebrat z obou konců trubice.

3. Vzorek bezešvé trubky lze odebrat v libovolném místě na obvodu trubky; vzorek svařované trubky by měl být odebrán pod úhlem přibližně 90° ke svarovému švu nebo dle uvážení výrobce. Vzorky se odebírají přibližně ve čtvrtině šířky pásu.

4. Bez ohledu na to, zda se před experimentem či po něm zjistilo, že příprava vzorku je vadná nebo že chybí materiály, které nejsou relevantní pro účel experimentu, může být vzorek vyřazen a nahrazen jiným vzorkem vyrobeným ze stejné zkumavky.

5. Pokud zkouška tahem reprezentující šarži výrobků nesplňuje požadavky, může výrobce odebrat další 3 trubky ze stejné šarže trubek k opětovné kontrole.

Pokud všechny opakované testy vzorků splňují požadavky, je šarže trubek kvalifikována, s výjimkou nekvalifikované trubek, ze kterých byl původně odebrán vzorek.

Pokud je zpočátku odebráno více než jeden vzorek nebo jeden či více vzorků pro opakované zkoušení nesplňuje stanovené požadavky, může výrobce zkontrolovat šarži trubek jednu po druhé.

Zamítnutá šarže produktů může být znovu ohřátá a přepracována jako nová šarže.

Zkouška zploštění：

1. Zkušební vzorek musí být zkušební kroužek nebo koncový výřez o délce nejméně 63,5 mm (2 1/2 palce).

2. Vzorky mohou být před tepelným zpracováním nařezány, ale musí být podrobeny stejnému tepelnému zpracování jako znázorněná trubka. Pokud se použije dávková zkouška, musí být přijata opatření k určení vztahu mezi vzorkem a odběrnou trubicí. Každá pec v každé dávce by měla být rozdrcena.

3. Vzorek se zploští mezi dvěma rovnoběžnými deskami. V každé sadě zkušebních vzorků pro zploštění byl jeden svar zploštěn pod úhlem 90° a druhý pod úhlem 0°. Vzorek se zploští, dokud se stěny trubky nedotknou. Než se vzdálenost mezi rovnoběžnými deskami zmenší pod stanovenou hodnotu, nesmí se v žádné části vzoru objevit žádné trhliny ani zlomy. Během celého procesu zploštění by neměla být pozorována špatná struktura, nesvařené svary, delaminace, přepálení kovu ani protlačování kovu.

4. Bez ohledu na to, zda se před experimentem či po něm zjistilo, že příprava vzorku je vadná nebo že chybí materiály, které nejsou relevantní pro účel experimentu, může být vzorek vyřazen a nahrazen jiným vzorkem vyrobeným ze stejné zkumavky.

5. Pokud jakýkoli vzorek představující trubku nesplňuje stanovené požadavky, může výrobce odebrat vzorek ze stejného konce trubky k doplňkovému zkoušení, dokud nebudou požadavky splněny. Délka hotové trubky po odběru vzorků však nesmí být menší než 80 % původní délky. Pokud jakýkoli vzorek trubky představující šarži výrobků nesplňuje stanovené požadavky, může výrobce odebrat dvě další trubky z dané šarže výrobků a vzorky nařezat pro opětovné zkoušení. Pokud výsledky těchto opakovaných zkoušek splňují požadavky, je šarže trubek s výjimkou trubky původně vybrané jako vzorek považována za vhodnou. Pokud kterýkoli ze vzorků po opakovaném zkoušení nesplňuje stanovené požadavky, může výrobce odebrat vzorky zbývajících trubek šarže jednu po druhé. Dle uvážení výrobce může být jakákoli šarže trubek znovu tepelně zpracována a znovu zkoušena jako nová šarže trubek.

Zkouška nárazem:

1. U zkumavek se z každé šarže odebere sada vzorků (pokud nebylo prokázáno, že zdokumentované postupy splňují regulační požadavky). Pokud je pořadí stanoveno na A10 (SR16), je experiment povinný.

2. Pro plášť by se z každé šarže měly odebrat 3 ocelové trubky pro experimenty. Zkušební trubky se vybírají náhodně a metoda odběru vzorků musí zajistit, aby poskytnuté vzorky reprezentovaly začátek a konec cyklu tepelného zpracování a přední a zadní konec nátrubku během tepelného zpracování.

3. Zkouška rázem s V-vrubem podle Charpyho

4. Bez ohledu na to, zda se před experimentem či po něm zjistilo, že příprava vzorku je vadná nebo že chybí materiály, které nejsou relevantní pro účel experimentu, může být vzorek vyřazen a nahrazen jiným vzorkem vyrobeným ze stejné zkumavky. Vzorky by neměly být jednoduše považovány za vadné jen proto, že nesplňují minimální požadavky na absorbovanou energii.

5. Pokud je výsledek více než jednoho vzorku nižší než minimální požadavek na absorbovanou energii nebo je výsledek jednoho vzorku nižší než 2/3 specifikovaného minimálního požadavku na absorbovanou energii, musí být ze stejného kusu odebrány a znovu otestovány tři další vzorky. Energie nárazu každého znovu otestovaného vzorku musí být větší nebo rovna specifikovanému minimálnímu požadavku na absorbovanou energii.

6. Pokud výsledky určitého experimentu nesplňují požadavky a nejsou splněny podmínky pro nový experiment, odeberou se z každého ze zbývajících tří kusů šarže tři další vzorky. Pokud všechny další podmínky splňují požadavky, šarže je kvalifikována s výjimkou vzorku, který původně nevyhověl. Pokud požadavky nesplňuje více než jeden další kontrolní kus, může se výrobce rozhodnout kontrolovat zbývající kusy šarže jeden po druhém, nebo šarži znovu ohřát a kontrolovat ji v nové šarži.

7. Pokud je odmítnuta více než jedna z původních tří položek požadovaných k prokázání kvalifikace šarže, není opakovaná kontrola k prokázání kvalifikace šarže trubek povolena. Výrobce se může rozhodnout kontrolovat zbývající šarže kus po kusu, nebo šarži znovu ohřát a kontrolovat ji v nové šarži.

Hydrostatický test：

1. Každá trubka musí být po ztluštění (pokud je to vhodné) a konečném tepelném zpracování (pokud je to vhodné) podrobena hydrostatické tlakové zkoušce celé trubky a musí dosáhnout specifikovaného hydrostatického tlaku bez úniku. Experimentální doba udržení tlaku byla kratší než 5 s. U svařovaných trubek musí být svary trubek zkontrolovány na těsnost pod zkušebním tlakem. Pokud nebyla zkouška celé trubky provedena alespoň předem při tlaku požadovaném pro konečný stav konce trubky, měl by závod na zpracování závitů provést hydrostatickou zkoušku (nebo takovou zkoušku zařídit) na celé trubce.

2. Trubky určené k tepelnému zpracování se po konečném tepelném zpracování podrobí hydrostatické zkoušce. Zkušební tlak všech trubek se závitovými konci musí být alespoň stejný jako zkušební tlak závitů a spojek.

3. Po opracování na velikost hotové trubky s plochým koncem a všech tepelně zpracovaných krátkých spojů se hydrostatická zkouška provede po plochém konci nebo závitu.